Milí přátelé, podíváme-li se do historie, shledáme, že po menších počátečních rozpacích začala církev pro pastoraci a evangelizaci využívat uměleckého zobrazení. Mozaiky, které ještě dnes berou dech, výtečné středověké malby otevírající negramotným celé biblické příběhy, ti největší umělci ve službě Bohu a církvi, to vše už dnes považujeme za samozřejmost.
S novými technologiemi se ovšem i církev musí učit pracovat; podobně jako přijala film či televizi, dnes využívá internetu a sociálních sítí. Obraz však zůstává stále tím, co lidi velice oslovuje. Už to nejsou zdlouhavě a pečlivě vytvářené složité malby. Jednou z možností zobrazení je fotografie.
Není tu dlouho – přes sto let, a přece prošla zajímavým vývojem. Nejprve zachycuje, konzervuje okamžik. Přibližuje přes velké územní vzdálenosti události z druhého konce světa. Je černobílá, nakonec barevná, digitální, ale zajímavý je jistě i fakt, že v umělecké fotografii se dnes řada tvůrců vrací k černobílé fotografii klasického typu.
Tyto webové stránky nabízejí nejen zachycení okamžiku, ale i přiblížení krásy, radosti ze Stvoření. Mohou dobře posloužit ke zprostředkování základního poselství Evangelia, ukázat život církve, nechat zblízka nahlédnout tam, kam se mnozí neodvažují. Přál bych tedy všem uživatelům, aby tyto nabízené fotografie nebrali jen jako informace, technicky dobře provedené, ale i jako dopis těm, kdo chtějí vidět.